GISportal
Jedeme i díky Vám

Rozhovor s Petrem “Klokanem” Přidalem

Na konferenci Digital Technologies in Cartographic Heritage v Haagu (reportáž najdete zde) byl jedním z hlavních řečníků ve Švýcarsku žijící Čech Petr Klokan Přidal. Ten na konferenci představil projekt Georeferencer a MapRankSearch. Dále stojí například za aplikací na vytváření dlaždic s názvem MapTiler nebo za známým projektem OldMapsOnline.org. Petr Klokan Přidal vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně a je zakladatelem společnosti Klokan Technologies.

Na konferenci v Haagu jste představil nástroj Georeferencer, můžete několika větami popsat, čeho se týká a pro koho je určen?

Georeferencer je online služba, která umožňuje vytvořit digitální rastrovou mapu z jakéhokoliv online obrázku (typicky naskenované papírové mapy), přímo v prostředí webového prohlížeče, bez nutnosti instalovat jakýkoliv software. Služba vznikla v důsledku potřeby přiřadit zeměpisnou polohu tisícům naskenovanych starých map, které jsou dnes dostupné online na webech knihoven, archívu a jiných paměťových institucí.

Proces georeference, tedy přiřazení transformace obrazů do některého ze známých souřadnicových systémů, využívá techniky vlícovacich bodů (ground control points). Praktické použití je velmi jednoduché: na levé straně obrazovky je zobrazen zvolený zoomovatelný scan a na pravé pak moderní mapa nebo satelitní snímek. Uživatel musí kliknutím myší označit na obou stranách to stejně místo (kostel, město, atd.) a tím přiřadí mapě lokaci. Tři taková místa stačí pro určení transformace, pokud uživatel vytvoří více bodů, transformace se zpřesňuje. Systém běží plně v “cloudu” a je kolaborativní, podobně jako např. Wikipedia. Více lidí tedy může pracovat na georeferenci jedné mapy a postupně ji vylepšovat.

Výsledkem je okamžitá 3D vizualizace mapy ve virtuálním světě Google Earth, kde je možné mapy porovnávat s aktuálním satelitním snímkem nebo i mezi sebou a zobrazit je “nalepené” na virtuálním terénu. Systém je schopen poskytnout každou revizi georeference mapy pomoci služby OGC WMS (s affinní, polynomiální nebo TPS transformací ve zvoleném systému souřanic a mapové projekci) a také zobrazit výsledky analýzy kartometrické přesnosti a především doplnit nově vytvořená geometadata do záznamu v knihovním systému, což umožní následně geografické hledání, které je klíčové pro rozsáhlé mapové kolekce.

Kdy bude dostupná finální verze? Plánujete už teď využití pro nějaký konkrétní projekt?

Systém je dostupný už nyní ve verzi funkčního prototypu, který byl vytvořen primárně v rámci výzkumného projektu OldMapsOnline.orgMoravské zemské knihovně v Brně a jeho nasazení v ostrém provozu pro koncové uživatele je plánováno jako součást běžícího českého výzkumného projektu TEMAP.cz.

Tento nástroj byl již nyní nasazen v několika pilotních projektech: skupina studentů georeferencovala mapy MZK v České republice, důchodci v Holandsku pracovali na mapách holandského Národního archívu a plně otevřený pilot běží nyní ve Skotsku. Z těchto pilotních programů jsme získali úžasný feedback, takže teď na projektu dále pracujeme a nástroj vylepšujeme a připravujeme pro start nových a větších projektů.

Jeho nasazení plánujeme především na rozsáhlé kolekci map v MZK (dostupná již nyní na http://mapy.mzk.cz/), také na mapách partnerů TEMAP, tedy v Karlově univerzitě v Praze a Masarykově univerzitě v Brně. Systém je ale navržen univerzálně, takže očekáváme zapojení více institucí, především v České republice ale i v zahraničí. Technicky je možné použít nástroj na desítkách tisíc map, co jsou již nyní online. Není nutné mapy explicitně ukládat na naše servery – celý systém používá rastrové obrazy, které jsou již na webu originální instituce a na straně Georeferenceru se ukládají jen metadata a tile cache dočasně držící malé části původních rozměrných obrazových dat.

Georeferencované mapy dostupné z různých institucí následně půjde kombinovat, porovnávat a v budoucnu i komfortně vyhledávat.

Přemýšlel jste nad způsoby, kterými by bylo možné motivovat dobrovolníky?

Velmi úspěšný pilot v Holandsku i ostatní piloty nám jen potvrdily nutnost vytvářet software s velkým důrazem na uživatele, jednoduchost použití a názornost. Sociální aspekty tohoto nástroje jako je motivace, odpovědnost za práci, vhodné požádání o pomoc, soutěživost, odměnění a osobní poděkování hraje obrovskou roli v celém projektu. Z pilotů jsme se hodně naučili a rozvoj těchto prvků crowdsoucingu, společně s připravovaným novým designem nástroje snad napomůže atraktivitě nástroje – při procesu známém v anglickém světě jako “gamification”.

Odměnou každému kdo se do projektu zapojí je také okamžitá možnost zkoumat vizualizaci ve 3D a ostatní formy výstupu naší online služby. Naskenované mapy touto cestou opravdu ožívají a jsou atraktivnější pro širokou veřejnost. Bylo by úžasné integrovat nástroj Georeferencer blíže se sociální sítí Facebook a službou Twitter. Také jsme přemýšleli o zapojení starších lidí a studentů z univerzit třetího věku, kteří mají většinou zájem o historii, potřebné znalosti a zároveň čas a chuť zapojit se do podobného soutěživého projektu, kde je navíc výsledkem smysluplná činnost pomáhající v oblasti kulturního dědictví.

Druhý projekt, o kterém jste na konferenci mluvil, se jmenuje MapRank Search. Mohl byste ho čtenářům také krátce představit?

MapRank Search umožňuje unikátní a intuitivní prohledávání rozsáhlých kolekcí map nebo geodat. Systém okamžitě prezentuje záznamy, které jsou geograficky nejrelevantnější pro zvolenou oblast, s tím, jak uživatel pohybuje základní mapou. Navíc je možné hledání zpřesnit označením doby zájmu na časově ose nebo zadáním fráze do fulltextového hledání. Přirozeně je tak možné formulovat dotazy typu “Mapa severní Moravy z první poloviny 18. století” a dále je zpřesňovat. Také je touto formou možné vizuelně “procházet” obrovským katalogem a s pomocí mapy nalézt dokumenty, které by byly pomocí konvenčního fulltextového hledání velmi obtížně dostupné.

Ostatně čtenáři si můžou tento systém sami vyzkoušet např.  zde, nebo i v české aplikaci např. zde.

Máte vlastní firmu ve Švýcarsku, která se zabývá geoinformatikou. Proč Švýcarsko a jak velká je Vaše firma? Kolik lidí se podílí na projektech jako MapTiler, Georeferencer, Geoparser, WebGL Earth, MapRankSearch…

Jsme malá technologicky založena firma zaměřena na tvorbu geo-aplikací primárně pro oblast “culture heritage”, ale našimi zákazníky jsou také vývojáři mobilních a webových aplikací (používají MapTiler Cluster), ale i státní instituce a telekomunikační operátoři. Spolupracujeme na výzkumných projektech a grantech. Firma je v soukromém vlastnictví, vznikla bez investorů a stojí na znalostech, zkušenostech a kontaktech, co jsme budovali během několika posledních let.
Počet lidí pracujících na konkrétních projektech se liší projekt od projektu. U našich projektů je hlavní jádro většinou tým dvou až pěti vývojářů, s tím že na některých zakázkách a projektech spolupracujeme s externími profesionály z Čech, ale i z Finska, USA nebo Španělska, kteří jsou na volné noze a jsou specializovaní na konkrétní open-source projekty nebo tematickou oblast. Podobně my pracujeme na zakázkách a open-source projektech společně s jinými firmami.

Některé projekty vznikly jako studentské práce (např. http://www.webglearth.com/) nebo díky podpoře v rámci projektů jako je Google: Summer of Code nebo NIC.CZ: Vyvíjej Inovuj Programuj.

Švýcarsko není vůbec špatnou zemí pro business, především díky stabilitě (vláda se tu nemění z levicové na pravicovou každé druhé volební období), takže zákony a účetnictví neprochází výraznými změnami, daň z přidané hodnoty je 8%, s tím že Švýcarsko není členem EU a zakázky pro zahraničí jsou osvobozené od DPH. Sociální a zdravotní systém nezatěžuje takovou měrou zaměstnavatele. Na druhou stranu je tu velká konkurence, a tudíž velký tlak na profesionalitu, minimální mzda odvislá od vzdělání a takřka vše zhruba 3x dražší než v České republice.

Jaké je podle Vašeho názoru postavení české geoinformatiky ve srovnání se Švýcarskem (západní Evropou)?

Myslím si, že situace v Čechách není vůbec špatná. V ČR je mnoho firem, které dělají velmi dobrou práci a jsou blízko světové špičce. Máme chytré lidi. Většina znalostí a informací je dnes volně na Internetu, stačí hledat, učit se, mít hlavu otevřenou a tvrdě pracovat. Člověk nemusí být zaměstnán v Google, nebo být v Americe, aby mohl dělat celosvětově zajímavé věci, mnohdy právě naopak. Jediná opravdu nezbytná investice je vlastní čas.

Co pokulhává, nejsou technické znalosti, ale asi spíš dobré plánování a opravdu kvalitní management a schopnost umět prodat, cílevědomost a dlouhodobé pracovní nasazení na jednom projektu a opravdové dotažení věcí.

U geoinformatiky obecně je největší problém většinou s geodaty, protože geo-software bez dat je takřka k ničemu. Tady má navrch především Velká Británie s jejich volně dostupnými daty (Ordnance Survey OpenData) a samozřejmně USA, kde jsou všechna data vytvořená z peněz daňových poplatníků volně dostupná, tedy oficiální digitální vektorová geodata TIGER či USGS DLG, letecké snímky NAIP, námořní mapy NOAA, letecké mapy FAA, topografické mapy USGS, atd. V Evropě zaplať pan bůh za OpenStreetMap.

Uzavřenost v oblasti přístupu k datům brzdí dle mého názoru velkou měrou rozvoj v oblasti geotechnologií v Evropě. A nejsem si jist, jestli na tom INSPIRE v dohledné době něco změní, vždy záleží na přístupu konkrétních státních institucí a ty se otevření dat brání.

Kdo je Váš vzor?

Nemám jeden vzor. Svým přístupem k životu a práci mě inspirují lidé jako je: Frank Warmerdamem (GDAL, MapServer, OSGEO4W,..), Christoper Schmidt (OpenLayers,..) a částečně i známé ikony jako je Steve Jobs (Apple) nebo Linus Torvalds (Linux).

Jaký je Váš vysněný GeoProjekt?

Už v době psaní diplomové práce jsem měl vizi, kterou bych rád uskutečnil: vytvořit projekt, který bude prohledávat opravdu rozsáhlou databázi starých map, umožnit lidem najít staré mapy zvolené oblasti, které jsou uloženy a digitalizovány institucemi a soukromými sběrateli po celém světě. Po stránce vývoje technologií a komponent už k tomuto cíli nejsme zase tak daleko, ale technologie není vše. Nezbytné je, aby taková služba měla i kvalitní dlouhodobý model pro udržitelnost a budoucí rozvoj, aby byla příjemná pro uživatele a lidé ji vzali za svoji. Snad se tyto plány vyplní.

Proč Klokan?

🙂 To je původně moje přezdívka ze skautu – a také později nick na Internetu. Nějak mě ten “klokan” provází po celý život.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna