GISportal
Jedeme i díky Vám

Karel Charvát: Lehce skeptické výhledy k budoucnosti geoinformatiky

Minulý týden jsme v našem seriálu “Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény” představili ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře. Dnes je tedy na řadě další osobnost, která je v geoinformatických kruzích velmi známá a jejíž názory stojí za to si přečíst. Už jen proto, že jeho pohled na svět geoinformatiky je velmi realistický a její budoucnost vidí lehce skepticky. Dámy a pánové, na řadu přichází

Karel Charvát

Karel Charvát, foto: bizbiz.ccss.cz

Aktuální zaměstnání

Projektový manažer v WirelessInfo, Help Service Remote Sensing a Lesprojekt služby, předseda představenstva Českého Centra pro vědu a společnost

Životopis

RNDr. Karel Charvát se narodil v roce 1958 v Havlíčkově Brodě. Vysokoškolského vzdělání dosáhl na Matematicko fyzikální fakulta  Karlovy University v roce 1982. Je aktivním členem mnoha profesních organizací např. CSITA, v letech 2005 až 2007 byl prezidentem EFITA (Evropská federace pro informační technologie v zemědělství, v  současné době  pověřenec pro spolupráci s Afrikou), národní koordinátor pro UN SDI. Byl zaměstnán v Geodetickém a kartografickém podniku, OSVČ v oblasti ICT, DPZ a GIS a v letech 1992-1999 byl ředitelem společnosti Help Service Mapping. V letech 1999-2005 působil jako místopředseda předsednictva Českého Centra pro Strategická studia se zaměřením na výzkum v oblasti ICS, GIS, DPZ a od r. 2005 zastává funkci předsedy představenstva Českého Centra pro vědu a společnost (dříve Českého Centra pro Strategická studia) se zaměřením na výzkum v oblasti ICS, GIS, DPZ. Mimo to je také externím projektovým manažerem v Help Service Remote Sensing, Lesprojekt Služby a WirelessInfo a také koordinátorem českých i mezinárodních projektů.

1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?

Pokusím se zhodnotit především situaci v Čechách, protože přesto že tam působíme, situaci na Slovensku tak dobře neznám.

V posledních 10 letech se česká geoinformatika rozvíjela poměrně rychle a bouřlivě. Když jsem se v roce 2002 bavil s jedním kolegou GISákem, řekl mi, co to propaguji za nesmysly, že by si obce měly pořizovat Webové GISovské portály. Dnes je to celkem běžná realita. Situace je samozřejmě ovlivňována technologickým pokrokem ve světě, ale dost je dáno i situací u nás. Myslím si, že tady můžeme opustit tradiční českou skepsi a vcelku se dá říci, že pokud nepatříme v Evropě přímo ke špičce, tak určitě patříme k tomu lepšímu, co v Evropě existuje. Jsou zde dva faktory, které situaci u nás pozitivně ovlivnily:

  • Ochota našich veřejných orgánů uvolnit prostorové informace ve formě WMS. Jenom namátkou můžu jmenovat ÚHÚL, CENIA, ČUZK, kraje (ty které neuvádím nechť prominou, je jich mnoho dalších). WMS jsou u nás dostupné v nebývalé míře a velice pozitivně to ovlivňuje rozvoj dalších systémů u nás. Když se podíváte na jakýkoliv portál, webovou prezentaci a podobně, téměř s jistotou tam nějaké WMS od druhých organizací najdete.
  • Vysoká koncentrace GISovských firem v ČR, která vytvářela silně konkurenční prostředí a vedla tak k inovativním řešením. Máme zde jak silné organizace v oblasti sběru a pořizování dat, organizace zabývající se datovým managamentem, vývojáře originálních českých řešení, vývojáře nad produkty předních světových výrobců, tak i firmy, které pracují s Open Sourcovými řešeními. Vzhledem k velikosti trhu konkurence vskutku nebývalá a to učitě napomáhalo i rozvoji GeoInformatiky, Máme i hodně universit, které vychovávají nové odborníky.

V poslední době se u nás začíná i šířit podpora pro otevřené zdroje (např. OpenStreetMap). Je otázka, jestli dokážeme propojit veřejná data s těmito otevřenými zdroji. Jelikož se už asi tak 13 rok pohybuji kolem evropského výzkumu a poměrně dobře znám situaci po Evropě, troufám si říci, že jsme udělali za deset let velký krok dopředu (a před těmi deseti lety jsme přitom nestáli na pokraji propasti).

V posledních letech se čím dál více skloňuje slovo INSPIRE. Máme evropskou směrnici a máme i náš národní zákon. Zde si je ale třeba položit otázku, co pro nás INSPIRE znamená. Je to příležitost nebo ohrožení. Pro firmy si myslím, že to představuje příležitost. Alespoň tady pro ty, které dosáhly jisté technologické úrovně. Jinak ale INSPIRE není dobře prodán koncovým článkům, uživatelům a především poskytovatelům dat. A to platí nejen u nás, ale v celé Evropě. INSPIRE je prodáván jako povinnost, ne jako příležitost. A v tom je značná chyba. INSPIRE je často přejímán poskytovateli dat negativně. Myslím si, že tady je v zájmu naší obce toto změnit. A asi i více informovat o aktivitách jako je GMES a GEOSS.

2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?

Zde musím říci, že jsem s výhledem do budoucna trochu skeptický. A je zde několik důvodů mojí skepse:

1)    První je samozřejmý a to je finanční krize, šetření a omezování rozpočtů. To se samozřejmě projeví i na šetření v dalším rozvoji SDI. Bude otázkou, jak moc se zde bude šetřit a v kterých oblastech.

2)    Druhý důvod skepse souvisí částečně s bodem prvním, a částečně s tím, co jsem popisoval jako naší výhodu v minulosti. To jsou vysoké kapacity GISovských firem. Problémem ovšem je, že tyto kapacity jsou převážně soustředěné do menších firem. To omezuje manévrovací prostor a i možnosti působení na mezinárodních trzích. Je zde reálné nebezpečí, že s ubývajícími penězi začne cenová válka, která může celé odvětví zničit. Něco takového začily pozemkové úpravy a lesní hospodářské plány. Jaké jsou z toho cesty:

  • Vstup silných investorů, kteří budou sektor konsolidovat. Něco takového jsme už v minulém roce zaregistrovali.
  • Spolupráce menších firem s velkými, které dokážou zajistit efektivní mezinárodní marketing. To může postupem času přejít k prvnímu modelu, kdy malé firmy budou pohlceny
  • Třetí možnost, která by byla asi nejhezčí, ale kde vidím malé naděje je, že by se více menších firem dokázalo dohodnout na určitých společenstvích, sdílet vývojové i obchodní kapacity a spolupracovat. Ale obávám se, že k tomu nedojde, protože platí obecně, že čím menší firma, tím více lpí na svém dokonalém produktu. Snad jedině, že by se dohodly firmy, které jsou ve svých činnostech komplementární.

3)    Třetí důvod skepse je, že v budování SDI stojíme nyní před dalším kvalitativním skokem. To co dnes děláme je, s trochou nadsázky, že sdílíme na Webu obrázky (WMS). To co dělá GIS GISem, je ale v nedohlednu. To jsou analýzy. Netvrdím, že by se to technologicky nezvládlo a sem tam něco i pokusně běží, ale široké nasazení je daleko. A hlavní problém není technologický, ale spíš legislativně lidský. K tomu, abychom se pohnuli dál, nestačí sdílet obrázky, ale musíme sdílet data (např. WFS). A tady nevím, jestli je k tomu ochota. Ale třeba to napomůže větší akceptaci otevřených iniciativ

Ale nezoufejme, ono to asi nikde není o moc lepší.

Pro své podněty a připomínky můžete využít diskuzi pod článkem nebo náš redakční e-mail. Stejně tak stále platí i možnost dát nám vědět o vašich favoritech, o kterých byste si rádi přečetli.

 

4 komentářů
  1. rosta.netek napsal/a

    Muzu jedine souhlasit. Ale rekneme si na rovinu, ze problem je hlavne v lidech..kazdy si hrabe jen na svem pisecku, tak proc by poskytoval (nedejboze zadarmo) svoje data pres WFS, kdyz ho k tomu legislativne nic nenuti..to je proste o ceske sobecke nature, kdyz uz jsme data udelali, tak bud z nich vytriskat milion penez nebo je zamknout do trezoru. Kdyz to srovnam napr. se Spanelskem, tak v tomhle je nejvetsi rozdil a jsme 5let pozadu:-)

    1. Karel Charvat napsal/a

      No nevím, ve Španělsku máme společné projekty a v mnoha regionech je problém se získáním dat je obdobný. Ale je to trochu region od regionu.

  2. Michal Zimmermann napsal/a

    Proč chodit až do Španělska, skvělým příkladem toho, co znamená být “open” (data, government, atd.) je taky Vídeň – http://data.wien.gv.at/.

  3. latlon napsal/a

    Proc nechteji WFS?
    Protoze data jsou hodnoty a ztrata faktickeho monopolu nad daty muze prinest ztratu vyznamu organizace data vlastnici…

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna