GISportal
Jedeme i díky Vám

Petr Seidl: V ČR je kladen důraz na kvalitu geodat i kartografické tvorby.

Minulý týden jsme Vám v našem seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ krátce představili  Karla Charváta. Dnes je tedy na řadě další osobnost, která je známá v geoinformatických kruzích a jejíž názory stojí za to si přečíst. Na svět GISu se dívá z pozice ředitele jedné z nejvýznamnějších geoinformatických firem v ČR, takže přehled o tom, co se u nás děje dozajista má.  Dámy a pánové, na řadu přichází pan

Petr Seidl

Petr SeidlAktuální zaměstnání

Ředitel společnosti ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Životopis

Petr Seidl vystudoval technickou kybernetiku na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (dnešní Západočeská univerzita). Po ukončení studia se zabýval počítačovou grafikou v návaznosti na územně orientované informační systémy. Jako jeden z prvních se zasloužil o nasazení geografických informačních systémů v běžné praxi. Dnes působí především v privátní sféře (ředitel společnosti ARCDATA PRAHA, s.r.o.), ale spolupracuje i s řadou vysokých škol.

1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?

V uplynulém desetiletí se česká geoinformatika posunula významným způsobem kupředu. Stalo se hned několik důležitých věcí. Uživatelé  mají  ve srovnání se situací před deseti lety k dispozici výrazně větší množství kvalitních a aktuálních geodat, která jsou nabízena prostřednictvím geoportálů jak na celostátní, tak krajské či městské úrovni. Uznáním významu geoinformatiky pro moderní informační společnost se stal evropský projekt INSPIRE, byly vytvořeny různé webové a mobilní aplikace, GIS se úspěšně integroval do řady celopodnikových řešení. Digitální mapa se stala běžnou součástí informačních systémů, a tím života velké části běžné populace. Tento výčet je samozřejmě pouze rámcový, ale synergické působení výše zmíněných faktorů předurčilo současnou roli GIS.

Před deseti lety se geoinformatikou zabýval relativně úzký okruh specialistů, zatímco dnes si tematickou mapu může vytvořit prakticky kdokoli. GIS se stal běžnou součástí rozhodovacích procesů a mapa je neodmyslitelnou složkou řady dokumentů a aplikací. Tato obrovská liberalizace přístupu ke geodatům a technický rozvoj, který s sebou přináší stále lepší použitelnost, jsou ale zároveň i hlavními předpoklady pro to, aby se tento trend rozvíjel i v budoucnosti.

2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?

Nemyslím si, že by se česká geoinformatika v zásadních rysech odchýlila od celosvětových trendů. Snad s výjimkou důrazu na vyšší kvalitu kartografické tvorby a přesnosti a kvality geodat. Geoinformatika má jednu velikou výhodu, pracuje totiž s mapou, a má proto schopnost lidem rychle a snadno předat požadovanou informaci. A vzhledem k vysoké úrovni české kartografie budou z tohoto hlediska na GIS kladeny vyšší nároky než v zahraničí. Nepůjde však jen o mapy, ale o způsoby efektivnějšího využívání obsahu geodat, která budou přístupná „každému, kdekoliv a na čemkoliv“. Nedokážu si představit, že by za několik let existoval informační systém, který by nevyužíval prostorovou složku dat.

 

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna