GISportal
Jedeme i díky Vám

Václav Talhofer: Konec amatérskému sběru dat.

Minulý týden nám v našem seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ odpovídal  Petr Seidl, ředitel společnosti ARCDATA Praha. Dnešním rozhovorem se vrátíme na akademickou půdu, konkrétně pak na Univerzitu obrany, ze které pochází naše další významná osobnost ze světa GIS. Tentokrát bude představen, původem kartograf – pan

Václav Talhofer

Václav TalhoferAktuální zaměstnání

Pracovník na Katedře vojenské geografie a meteorologie, Fakulty vojenských technologií  na Univerzitě obrany.

Životopis

Václav Talhofer se narodil v roce 1953. Od roku 1973 studoval obor geodézie a kartografie na Vojenské akademii v Brně, kde strávil 5 let. Po ukončení studia pracoval 2 roky jako topograf ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce a v roce1980 se přesouvá zpět na Vojenskou akademii do Brna. Zde po 3 letech začíná působit jako odborný asistent a posléze jako náčelník skupiny kartografie katedry geodézie a kartografie. V roce 1984 se stává kandidátem věd v oboru geodézie a kartografie. Roku 1994 získal pozici vedoucího staršího důstojníka – specialisty topografického oddělení generálního štábu Armády ČR a poté i výzkumného a vývojového pracovníka analytického a informačního střediska topografické služby AČR. Mezi lety 1995 až 2011 působí jako vedoucí katedry vojenských informací o území, později katedry vojenské geografie a meteorologie na Fakultě vojenských technologíí na Univerzitě obrany v Brně. V roce 2003 byl habilitovám v oboru geodézie a kartografie. Do jeho odborného zaměření patří kartografie, GIS, matematická kartografie a geografické zabezpečení ozbrojených sil a krizového řízení. V rámci své pedagogické činnosti přednáší jak na Univerzitě obrany (např. projektování geoinformačních systémů nebo geografické a hydrometeorologické zabezpečení), tak i na Masarykově univerzitě v Brně.

1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?

Určitě by se dalo toto období charakterizovat jako odklon od poloamatérského nebo dokonce amatérského sběru dat a jejich publikování nějakými nestandardními metodami, jak se tomu dělo zejména na počátku 90. let. V současné době jsou docela běžně k dispozici data a informace jak z území našeho státu, tak i ze světa, která jsou bez větších problémů přístupna širokému spektru lidí. Velký posun celosvětově nastal v oblasti webových služeb. Geoinformační komunita velice rychle aplikuje trendy v komunikačních a informačních technologiích (KIT) a geografická data jsou v podstatě všude, kde mají být a mnohdy i tam, kde by ani být nemusela. Nevím, jestli je to zásluha naše nebo společností zabývajících se KIT, které naše data a informace využívají. Běžnému uživateli je to ale nakonec jedno, hlavně, že má mapy všude – na internetu, v  mobilu, v navigaci, ve fotoaparátu atd. Česká geoinformační komunita (za slovenskou bych nerad hovořil) je v těchto aktivitách zapojena.

Další velkou aktivitou je výstavba a provoz geoportálů, viz. například Geoportál ČÚZK, Cenia atd., kde je možné nalézt jak data, tak zejména informace o nich.

Zásadní otázkou však zůstává kvalita dat a jejich standardizace. Pokud si uživatelé zvyknou mít informace k dispozici neustále, tak je samozřejmě budou chtít mít je i neustále aktuální a se zajištěnou kvalitou. V tomto směru je to neustálá výzva jak pro státní orgány a  organizace, tak i pro komerční organizace. Pokud instituce, která data produkuje, nemá vytvořený účinný mechanismus na jejich permanentní aktualizaci a stálé zkvalitňování, potom bude ztrácet své místo na trhu (v případě komerce) nebo svůj význam pro stát (v případě státních institucí).

2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?

Myslím si, že základní informace jsou dnes tak široké, že nelze předpokládat jejich radikální doplňování, s výjimkou tematických informací z různých oblastí, jako je například energetika, doprava, půdní hospodářství apod. Pokud bych se měl rozhodnout o několik zásadních trendů v nejbližších letech, potom bych volil asi následující:

  • národní a mezinárodní standardizace dat zajišťující interoperabilitu ve všech systémech, kde jsou/budou data aplikována – záchranné systémy, managerské systémy (např. energetika, telekomunikace, doprava apod.). Nechci tady uvádět pojmy, jako je OGC, INSPIRE, DGIWG a podobně, protože jsou pravděpodobně dostatečně známé, ale pod těmito pojmy lze vidět hlavní standardizační aktivity jak v našem státě, tak i v Evropě;
  • automatické propojování digitálních geografických dat s oborovými systémy, například v armádě se systémy velení a řízení, v resortu ministerstva vnitra v integrovaném záchranném systému nebo u Policie ČR, v celém systému E-government atd.
  • nárůst nejrůznějších aplikací, které jsou založené na analýzách dat s cílem jevy a pochody v krajině predikovat, zachycovat nebo je následně zkoumat (myslím tím například povodně, eroze půdy, lesní hospodářství atd.);
  • jako původem kartograf a topograf si neodpustím i zjevný trend ke kvalitě systémů vizualizace, které budou stále častěji používat “na míru” šité vizualizace informace pro konkrétní skupinu uživatele a pro konkrétní podmínky, ve kterých se vizualizace používá (jak to nakonec je vidět na našich navigacích, které se nám hezky přepínají podle toho, jestli je den nebo noc);
  • poslední trend je asi v neustálém zkvalitňování poskytovaných informací a s tím spojený i proces řízení kvality v organizacích, která data zabezpečují.

 

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna